14.07.2013ZPRÁVA Z MISTROVSTVÍ SVĚTA VE FREEDIVINGU
Letošní mistrovství světa v bazénových disciplínách freedivingu se konalo v Bělehradě. Českou republiku reprezentoval tým ve složení Michal Rišian, Kamil Vyštejn, Miroslav Ševčík, Gabriela Grézlová a Zdeňka Demlová. Soutěžilo se v bazénových disciplínách dynamická apnoe s ploutví (DYN), bez ploutví (DNF) a ve statické apnoi (STA).
Letošní MS bylo charakteristické velkými teplotními změnami, velkou konkurencí a jako v předchozích letech i medailovým úspěchem české výpravy cool. Všechny soutěže se konaly na venkovním 25x50 metrovém bazénu a díky počasí s výkyvem teplot od 30 do 24 C. Nejdříve byla voda v prvních dnech závodů příliš teplá a to se podepsalo na výkonech v kvalifikačních rozplavbách, kde bylo hodně blackoutů (ztráta vědomí na kterou si soutěžící obvykle nepamatuje a vsadí své poslední peníze, že on nebleknul :) a ti, co neblekli, tak měli sambičku a nebo horší výkon, než očekávali. Paradoxní výjimkou byl Kamil Vyštej, kterému bylo také vedro i když ho holky u startu polívaly studenou vodou, ale zaplaval v těchto zhoršených podmínkách o 42 metrů dále než jeho dosavadní závodní osobák a s úctyhodným výkonem 155 metrů se probojoval do B finále, kde už bohužel svůj výkon nezopakoval, nedal si pozor na kontrolu výstroje a uvolněný zátěžový opasek mu pokazil výkon.
Oproti předchozím ročníkům se výkony hlavně v disciplíně DYN (viz vysvětlivky na konci textu) celkem zásadně posunuly. Objevili se noví talentovaní freediveři, jako např Alexander Bubenchikov, nebo Vanja Peles a Eugen Goettling, který ještě před necelým rokem plaval sotva 200 metrů a poslední dny na MS se posunul z 220 metrů na 254m. Eugen je jeden z příkladů všestranných závodníků, který pod vedením Branka Petroviče dosahuje špičkové výsledky nejen ve statikách, ale dokáže také zaplavat i dynamiku na světové úrovni a pro mě osobně je to skokan roku.
Když jsme ale u všestrannosti, tak beze sporu nejlepší závodníkem resp. závodnicí byl Goran Čolak za chlapy a Natálie Molachnová za ženy. Natálie vytvořila 3 světové rekordy ve třech disciplínách ve třech dnech a měla ještě rezervy. Minimálně v disciplínách DNF a DYN. Její výkony byly sice nové světové rekordy, ale nebyla to její maxima a nechávala si ještě prostor na příště... U STA jsem nebyl a tak nevím, zda měla ještě rezervu, ale každopádně to byla nejdelší statika na šampionátu a víc nedal ani Goran a na MS je možná jediná, která kdy překonala hranici 9 minut.
Co se týče naší české výpravy, tak nejúspěšnější byla naše freediversky nejmladší Gabka Grézlová, která ještě před pár lety tvrdila, že freediving nikdy dělat nebude, protože se bála újmy jejích mozkových buněk. Nikdy se ale změnilo na někdy a Gabka letos vytvořila 2 národní rekordy ve STA a se svým posledním NR vyhrála ve finále bronz s časem 6:54 za účinné pomoci a koučování Branka Petroviče.
Dále se pak dařilo mně (Miškovi) v disciplíně DNF, kdy jsem se sice málem nedostal ani do A finále (viz výše info o teplé vodě) a čekal jsem na svou dřívější formu z před dvou měsíců, která se částečně dostavila ve finále A, kdy jsem vytvořil letos už druhý NR v DNF s výkonem 194 metrů. Zajímavé je, že NR v DNF byl od roku 2009 beze změny na 182 metrech, kdy s tímto výkonem získal Martin Petrisko stříbrnou placku na MS v Dánsku. Po takové době jsem to letos v Polsku konečně posunul o 2 metry a v Bělehradu o dalších 10 metrů. Doba postoupila a výkony se zlepšily, takže mi tento výkon stačil na 4. místo, přičemž 3 místo mi o 1 metr sebral Alexej Molchanov, který si ten den udělal v této disciplíně osobáček. Někteří ho podezírali, že koukal jak dalece jsem zaplaval já a pak vylezl, ale když jsem se s ním pak o tom bavil, tak říkal, že na mě nekoukal a poslední metry svého ponoru si nepamatuje. Já jsem mu říkal, že má štěstí, že nemám formu z konce dubna, kdy jsem si dal na tréninku 208 metrů a on mi říká, že má štěstí, že si dal osobáček, že před deseti dny zaplaval jen 168 metrů surprise.
Pak jsem ještě závodil v DYN, ale letos jsem to tolik netrénoval a ve finále B zaplaval „jen“ 219 metrů a skončil na 11. místě. Hlavně v této disciplíně výkony poskočili a dříve nemyslitelnou hranici 250 metrů překonalo 7 závodníků. Alexej Molchanov byl možná po dni finále DNF trochu unavenější a nezvládnul protokol a po výlezu na 268 metrech si nedal pozor, nezapřel se pořádně o lajnu a při sambě zanořil pusu pod vodu, takže dostal červenou kartu. Goran vylezl na 281 metrech s čistým protokolem a posunul svůj původní světový rekord. Natálie Molchanová se koukla kam doplavala Ilaria Bonin a o jeden metr ji přeplavala a vylezla na 234 metrech, což je aktuálně nejdelší ženská DYN na světě.
Když už jsem mluvil o té konkurenci, tak jsem chtěl říct, že krom již ověřených profíků, jako je Goran, Natálie a Alexej se objevili i nové talenty a zamíchali s pořadím. Na druhou stranu tam chyběli závodníci, kteří patří ke světové špičce jako např. současný držitel světového rekordu v DNF (218metrů, NR 232 metrů) David Mullins, dále Frederic Sessa, Bjarte Nygard, Rune Hallun, Branko Petrovič a tak se nedá říct, že by to bylo úplně plnohodnotné mistrovství světa. Je to zčásti z toho důvodu, že ne všichni to měli do Bělehradu blízko a ne všichni mají peníze na cestování, ubytko, starty atd. Jsou závodníci profesionálové, kteří nedělají běžnou suchozemskou práci a pak jsou amatéři, jako my, co se freedivingem neživí a mají ho jako koníček. O to víc je pak úspěch na takových závodech úspěchem v tomto trochu nerovném boji.
Dále MS plnohodnotné být nemůže ani z toho důvodů, že AIDA sdružuje sice freedivery, ale stejně tak si pořádá své mistrovství světa CMAS organizace, kde zase závodí freediveři, někteří ti samí jako pod AIDOou, ale pak zase další, kteří v AIDĚ registrovaní nejsou. CMAS má sice některé stejné disciplíny, ale ty mají zas trochu odlišná pravidla a tak mi ta situace připadá, jako kdyby se hrály MS ve fotbale na jižní polokouli a pak zas jiné MS ve fotbale na severní polokouli. No není to absurdní představa blush? A taková je situace ve světě freedivingu. Někteří freediveři si stěžují a přáli by si, aby náš sport byl zařazen do olympijských disciplín, ale dokud se nejednotíme my freediveři, tak můžeme o tom těžko uvažovat.
To jsem ale trochu odbočil ze zprávy o bazénovém MS. Když bychom se podívali na organizaci a podmínky, tak srbové neuměli poručit větru a dešti. Co mohli ovlivnit bylo jídlo, které bylo místy slabší, ale co se týče ceny za start, stravu a ubytování, tak cena byla přijatelná a organizace byla oproti loňským týmovým MS na mnohem lepší a na nesrovnatelné úrovni. Mikrobusy jezdily z ubytka na bazény pravidelně a často, starty se neposouvaly, výsledky byly na webu rychleji než jsme to věděli my na místě a celkově lze organizátory pochválit, že napoprvé zorganizovali MS pěkně!
A co nás dále letos čeká. Miško a Alenka Zabloudilová se zůčastní závodů SUUNTO Cool Down - cooldown.aida-austria.at/?file=kop1.php, které koncem července pořádá rakouská AIDA na jezeře Attersee. Dále se zúčastníme koncem srpna závodů Into the Blue - www.idive.cz/akce/detailudalosti/70/9/into-the-blue, které pořádá náš příznivec Ladislav Nogaček z potápěčského centra Lighthouse v Dahabu a v září nás čaká MS v hloubkových disciplínách v Kalamatě, kde bude slapší účast vzhledem k vysokým nákladům na tyto závody. O všem vás budeme včas informovat a podáme report.
Závěrem ještě zbývá poděkovat našim příznivcům, mecenášům a sponzorům. Jmenovitě zmíním Apneaman, Apneautic, Elios, 1.PF, Blue Seventy, AIDA Czech Republic, Svaz českých potapěčů, Branka Petroviče, Zajka dále lidi, kteří se dlouhodobě snaží propagovat náš sport jako jsou Pavlína Procházková, Radek Veverka a stránky Adrex a web idive.cz Honzy Musila a dalším spřízněným mediím, dále děkuji Gabce Grézlové a Zdence Demlové, že se o nás závodníky před startem staraly, Morfovi za pekné video, Jance Balounové, která byla naše tykadlo do rozhodčíckého stanu a hlídala nás, abychom něco neprošvihli smiley.
Morf v době vedra
My v době ochlazení na 16 C - neoprény dolů až ve sprše
Morf (se) močí...
Kamil na STA
Morf ležící spící
Miško s provizorní čepicí s melounu
